|
Úvodem. Milí čtenáři,
venku je krásně, už měsíc je všechno svěží a rozkvetlé,
a tak nás ani nemrzelo, že nikdo nepíše.
A je to tak, od vydání minulého Oka
od vás nedorazil ani řádek. Hledači nejstaršího čtenáře
asi moc neuspěli. O pár marných pokusech jsme se dozvěděli,
ale pokud váš favorit nemá přes sedmdesát,
ten nejstarší to není.
Přesto vám přinášíme pár řádků.
A kdybychom se odmlčeli, nebyli jsme zakázáni,
ale jsme prostě občasník
a tak si to někdy vychutnáme.
|
|
|
Pouť v Rozdrojovicích.
I letošní pouť v Rozdrojovicích byla názorným příkladem toho,
že vystoupit se svou vírou z bezpečného přístřeší
farního kostela nemusí být vždy nejsnadnější.
Tentokrát sice nepršelo, ale studený vítr zesilovaný
mikrofonem jako vzdálené hřmění,
cloumal bohoslužebným náčiním.
Jeho nejvyšším výkonem bylo, že se mu podařilo
shodit svíci i se stojanem. Plamen byl zhašen dávno předtím.
Otec Pavel zvládal situaci s přehledem,
vypadá to, že za pár let si vycvičí několik ministrantů
ovládající novou ministranskou profesi.
Budou to tzv. venturisté (od lat.ventus - vítr), kteří budou znát řadu užitečných
hmatů, kterými budou bránit přírodnímu živlu
v narušování bohoslužby.
Na oltáři venturista přidržuje, na co mu ruce stačí,
letící purifikatorium dohoní dříve než dosedne na zem,
ví čím zatížit Katolické týdeníky, Světla a Infa,
při podávání svatého přijímání utvoří spolu s ostatními kolem
podávajícho svými těly těsný kruh, aby se vítr nedostal mezi hostie.
Týden před svatodušními svátky to bylo výrazné připomenutí,
že vanutí Ducha svatého nemusí být vždy příjemným teplým fénem.
Obdiv patří i bezchybnému ozvučení, které s přehledem místo táty,
obstarávali bratři Pláničkovi.
Ani tentokrát nechybělo výborné cukroví
z místních kuchyní a krásně zdobená perníková srdíčka.
|
|
Ústava katolické církve.
Není v té naší církvi vždycky všechno takové,
jak bychom si představovali.
A tak, když se objeví něco takového,
jako návrh ústavy, vzhlédne k tomu člověk
s nadějí, že se tím vyřeší nějaká nedokonalost,
kterou cítí.
Asi jako když máte doma starý kotel na tuhá paliva
a už vás nebaví pořád se hrabat v sazích a popelu.
Sáhnete po inzerátu
nabízejícím moderní a ekologické vytápění.
Jaký je však váš údiv, když zjistíte, že po starém kotlu není sice ani památky,
celý dům je vybaven elektrickými přímotopy, ale vaší krásnou zahradu zdobí
jakási betonová stavba povědomých tvarů.
Ano je to malá jaderná elektrárna, která bude zásobovat energií
nejen vaši domácnost ale i celou půlku okresu.
Drobným problémem zůstává zatím vyhořelé palivo.
Ale těch pár bedniček se přece zatím docela pohodlně vejde do sklepa,
kde stával váš kotel.
Ano, v návrhu ústavy katolické církve se mimochodem dozvíte,
že všichni mají stejné právo vykonávat kněžskou službu,
že nebude celibát,
a že můžete své nepodařené manželství rozloučit.
Skoro nás napadá, že už schází jedině právo na spásu...
Návrh ústavy si můžete přečíst třeba tady.
|
|
|
|
Vigilie.
Novéna k Duch Svatému vrcholí
slavnostní bohoslužbou sobotní noci.
Kdyby zahřmělo a námi by se začaly rozestupovat
plamenné jazýčky, to bychom věděli, o co jde.
Ale když mezi vás přijde šestice kurážných
až rozkurážených mladíků, kteří sem přišli
slavit s kastlem piv a bez zábran popíjejí i v Arše,
znejistíte.
Chvilku jsou hluční, pak se přizpůsobili.
Co s nimi dál?
Ten Duch Svatý to ale umí nachystat!
A dole v kostele se zase objevil s vkusnou papírovou holubičkou.
Oprava. Na základě protestu očitého svědka musíme upřesnit předchozí
zprávu. Mohl by snadno vzniknout dojem, že kastl piv byl donesen do Archy.
Tak tomu však nebylo, kastl piv si mladí muži přivezli v autě,
kam si chodili pro jednotlivé láhve a ty pak nosili do Archy.
To samozřejmě zcela mění situaci,
hlavním problémem se pak zřejmě stává řízení pod vlivem alkoholu,
za což se omlouváme.
|
|
Na svatý duch do vody žbluch.
Zaštítěni touto lidovou pranostikou se už patnáct
let vrhají farníci otce Pavla
do ledových jarních tůní.
Málokdo přitom zamýšlí nad tím,
jak vlastně taková lidová moudrost vznikla.
Naši investigativci jsou názoru,
že má původ v
puntičkářském výkladu Písma,
který tvrdí, že když Ježíš stál ve vodě
a Duch Svatý na něj sestoupil,
že tedy sestoupil do vody.
Logické argumentaci, že pak by se znázorňoval ne jako holubice, ale třeba jako racek, nejsou absolutně přístupni.
I naše redakce tam chtěla mít svého zpravodaje,
ale nikomu se do rizika ledové koupele moc nechtělo.
Jeden se vymlouval na maturitu,
druhý na nachlazení,
až nakonec byl vyslán stařičký revmatický redaktor,
který ani nespočítal, kolik tam bylo lidí,
prý pár tuctů.
Byli tam velcí i malí,
ti malí byli zjevně bez povolení se koupat a
tak jim byly slíbena projížďka Coloredem.
ti velcí si ho mnozí dali
a tak jich tam po krátké improvizované promluvě
otce Pavla pár naskákalo.
Zase nevíme kolik, protože náš redaktor tam skočil taky
a než se z vody vymotal, byli všichni na břehu.
Pak následovala slíbená projížďka Coloredem.
Nejelo se sice Velkým kaňonem, ale i tak stála projížďka za to. Coloredo se jmenoval raft, což je loď do níž a z níž může volně proudit voda, takže se vykoupali vlastně všichni.
Ten člun nám půjčili bratři adventisté,
kteří správně vsadili na starou novozákonní praxi,
kdy se učedníci získávali především
mezi vyznavači vodního živlu.
Mají takových člunů ještě několik.
Ale ani my nezůstáváme pozadu,
naši skauti už prý podnikli v tomto směru nějaké kroky...
|
|
|
Venturista. Jako bychom tušili, že vás bude strašně zajímat, jak to vlastně s těmi venturisty bude.
Tak poslouchejte - především budou dvě kategorie,
venturista a adventurista. Ten první slouží v běžných nepříznivých podmínkách. Ten druhý, jak už samo označení napovídá se uplatní v extrémně dobrodružných situacích.
Předpokládá se, že jeden až dva adventuristé pojedou s farním zájezdem do Dolomit. On i takový běžný úkon, jako obsluha konvičky,
misky a šátečku při lavabo, když jste zavěšeni ve skalní stěně na viklající se skobě několik set metrů nad propastí
není tak triviální, jak by se běžnému pozemci zdálo.
Nebo poskládat při průtrži mračen celou výpravu do jednoho kopulovitého stanu Gemma
tak, aby se tam mohla sloužit mše.
Ale vraťme se k venturistovi. Podařilo se nám zjistit pár zkoušek, které bude muset adept této ministrantské odbornosti splnit.
- Dovede uchránit oheň oltářních svíci. Ve větrném počasí udržet po jednu hodinu hořet nejméně jednu ze tří svící, které jsou od sebe vzdáleny půl metru.
- Sirek bude vždy nedostatek. Správný venturista umí jednu sirku rozříznout na čtyři podélné díly tak, že každý se mu podaří aspoň na chvilku škrtnutím zapálit.
- Je zručným chytačem letících předmětů. Hlavně nesmí dopustit, aby vítr odnesl na zem hostii. Ze tří najednou hozených pingpongových míčků chytí aspoň dva.
|
|
Básnička plží
Jednou jeden šnečí muž
povídá si: "Ale kuš"
žížalu s postavou atletickou
si zamiloval láskou šnečí.
Neměřte ji láskou lidskou,
není menší ani větší.
Ona se hi ulekla,
pak mu ale hned řekla:
"Dáme si závod dolů z kopce."
A do běhu se dala hbitě,
napínala svých svalů snopce,
on koulel se v své ulitě.
S jazykem až na vestě
povídá mu na cestě:
"Tys to s tou ulitou teda vymák'.
Půjč mi ji prosím na chvilečku."
Z hlemýždě je rázem slimák,
protože má po domečku.
Jistý slimák popelavý,
velkou příležitost slaví.
Uspěchaně na cestu přikvačí,
snaží se něco vykoktat,
pohnuté láskou slimáčí,
pak věci vzaly rychlý spád.
Ti dva se vůbec nestydí,
že kolem sebe nevidí.
Jak mají oči láskou zality,
neví- nad nimi přesně v osum
žížalu vzatou z ulity
dal starý kos mladým kosům.
|
|
