| Obdivně Kritický Občasník | 14 |
|
Nihil obstat
Nemůže obstát |
|
Klesá nám otčenáš, stěžuje si jeden farník.
Když ho dozpíváme, jsme o půl tónu níž.
Varhany přitom hrát nesmí. Nebo by mohly?
Asi ne, v Písmu nic takového není.
Učedníci se chtěli modlit a Ježíš je naučil
zpívat tuto modlitbu. Vlastně ne, o zpívání se tam nic neříká. Vůbec je zajímavé, že se Ježíš během svého
pozemského pobytu liturgické hudbě příliš nevěnoval.
Místo, aby stanovil, co se má zpívat, s jakým doprovodem,
kdy a v jaké tónině, co na kůru, co ve schole a co lid,
nám dává spoustu zřídkakdy využitelných rad. Jak hledat ztracené perly, jak ošetřovat uschlé fíkovníky,
jak pečovat o vinici a jak si mazat hlavu olejem, když se postíme atd. Ale jak udržet nepokleslý otčenáš se tam nedozvíme. Pan farář na to má svou metodu. Snaží se začít tak nízko, že lid boží nemá kam klesnout. Otec Pavel naopak nabízí příklad svého spolužáka Merty, který je nyní proselyta, ale rád chodívá do katolického kostela si poslechnout, jak každý zpívá trochu jinak. Jemu to zní jako majestátní chorál... |
|
|||
|
Na 10. mši můžeme slyšet lahodný zpěv naší scholy. Kdo si však sedne
dopředu, může obdivovat nejen zpěv, ale i elegantní práci paží
dirigentek. Rozmáchlé tahy plné kudrlinek jedné dirigentky střídají
krátké úsečné tahy druhé. Když se pak dirigentka obrátí k Vám, aby Vás
vedla při zpěvu žalmu, zapomenete zpívat a sledujte s otevřenou pusou
její ladné, skoro baletní kreace. A jen tak mimochodem člověka napadne,
jak ten žalm vlastně zpívají na ostatních mších.
Svádí-li tě oko, vyloupni jej!
A tak pozor,
abychom třeba nějakou úzkostivou duši v předních lavicích nepřipravili o oko.
|
|||
|
I školní den může být pěkný.
Toto prý bylo tajné motto pondělní výpravy mládeže
do údolí Oslavky, která měla vyplnit tento jediný prázdninový den a zároveň zahnat stesk, že prázdniny jsou tak krátké. Zřejmě přece jenom něco o této drsné
akci typu survival v krutých zimních podmínkách prosáklo, protože na časném ranním srazu byly
v nápadné převaze důvěřivé dívky, zatímco
ostřílenější hoši asi vytušili o co půjde.
Už jen ranní sraz v 6:15 jistě zanechal v duši dojem,
že jsou i horší věci než ranní vstávání do školy.
Mráz byl krutý. Otec Pavel jako zkušený polárník
přišel neoholen. A tak mu nemrzla tvář a mohl
prohánět farní mládež strmými svahy nad ledovou řekou.
Taky byste lezli po čtyřech, kdyby se pod vámi valil
tmavý ledový proud. A možná i usnuli zpáteční cestou ve vlaku jako otec Pavel.
A v úterý se aspoň pár dětí těšilo, že vstávají až na sedm a jdou do útulně vytopené školy, kde si pohodlně sednou a budou si šuškat se sousedem, jako to včera bylo šíleně krutý. |
|
|||
![]() |
Soutěž.
Stále můžete být první!
Ještě se nikdo neozval.
Nemůžeme vám sice zaručit,
že vám vylosujeme tak chutnou cenu,
jako v prvním kole získali Kašpárkovi,
kteří nám poslali fotku,
kterou vidíte vedle. A pokud nedáváte v kostele pozor, můžeme vás potěšit, chystá se soutěž další. |
|||
|
Epidemická
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
Kdo si myslí - nikdo neví,
Tohle slovo chce nám říci, |
|
|||
|
Aplet. To, co vidíte vlevo, je také příspěvek, který jsme dostali od jednoho z našich čtenářů. Ti, kteří si naše Oko prohlížíte připojení na internet, si s tím můžete pěkně pohrát. Stačí uchopit myší nějaký bod obrázku a kousek ho popotáhnout. Když se vám bude zdát, že jste Billa už dost vytrestali za to, že vydělává každou vteřinu 500 dolarů, zmáčněte tlačítko OBNOV a můžete pokračovat znovu. Změnou čísla v políčku vedle tlačítka měníte akční rádius. Jen nazapomeňte po změně čísla dát Enter, jinak se vám změna neprojeví. Toto pěkné dílko autor věnuje čtenářům Oka. Když si ho stáhnete v zip tvaru, určitě lehce přijdete na to, jak v example.html vyměnit fotku za nějakou svoji a hrát si dál. Příjemnou zábavu! | |||
Vážení, s velkým zájmem a potěšením jsem si početl ve farním zpravodaji. Děláte skvělou práci, díky za ni. Také rubrika "OKO" je docela povedená. Některé informace zde uvedené však neodpovídají příspěvkům typu "Wild Duck". Týkají se Biskupského gymnázia. Z informací o BiGy není znát nadhled, který by měl být typický pro rubriku "Wild Duck". Naopak, pozoruji zde spíše úmysl kritizovat ( anonym ) bez hlubší znalosti problematiky BiGy. Z příspěvků sice vyplývá, že pisatel(ka) zná BiGy velmi důvěrně, avšak názor na BiGy absolutně odporuje skutečnosti. Například, o Radu školy, jak vím ze společných setkání, projevila zájem úzká skupina rodičů, která ve většině ani nechápe, k čemu je Rada školy dobrá. Jak proběhly volby do Rady školy, to je těžké komentovat. Pokud volby proběhly na Valné hromadě Sdružení .., a po volbách zůstalo na schvalování rozpočtu jenom 35 členů Sdružení, pak není něco v pořádku. Oni rodiče, voliči své zástupkyně v Radě školy, asi ve skutečnosti nestojí o to pomáhat škole. To by na další části schůze určitě zůstali. Celý průběh volby na mne působí dojmem velmi úspě?né manipulace s přizvanými rodiči ( a to se mi těžko komentuje skutečnost, že volily manželské páry ). Je to v pořádku, že nás rodiče 754 žáků BiGy zastupuje rodič zvolený 95 ( ve skutečnosti, díky přítomnosti manž. párů snad jenom 60 - 65 ) hlasy ? To je pak podobná instituce jako náš Senát !! Jsem rád, že jsem byl volbě přítomen, jsem ale zdrcen způsobem, jak volba proběhla. S mnoha nepřítomnými rodiči jsem později mluvil, důvod jejich neúčasti byl ten, že Radu školy považují za naprostou zbytečnost. Ne však proto, že by nemohli mluvit do vzdělávání a výchovy vlastních dětí, ale proto, že jsou se školou spokojeni. Mnozí rodiče mají ve škole i 4 děti - to snad svědčí o tom, že škola je dobrá a že splňuje představy nás rodičů. Netvrdím, ?e BiGy nepotřebuje naši pomoc. Já osobně souhlasím s vizí dr. Smejkalové, která chce pomáhat BiGy, chce zlepšit komunikaci rodičů s biskupstvím a chce, aby biskupství bylo o škole informováno ne formou nepřátelských anonymů, ale formou setkávání v Radě školy. Tato ušlechtilá myšlenka však byla v průběhu představení se kandidátů zcela zatlačena do pozadí. Domnívám se, že jde spíše o snahu uspokojit své ambice. Je to asi v naší povaze, že my spokojení mlčíme a ozývají se jenom ojedinělí nespokojenci. |
![]() Uznáváme, že náš novinářský divoký kačer někdy má co dělat, aby se udržel v dostatečném nadhledu. Od nás z Bystrce odlétá v běžné výšce, avšak při příletu k BiGy výšku pravidelně ztrácí. Vysvětlení je jednoduché - BiGy je na kopci, podobné problémy máme i s Petrovem. Těžko se našemu kačerovi stravuje tvrzení, že názor na něco absolutně odporuje skutečnosti. Stejně tak jako výrok, že někdo bez hlubší znalosti problematiky BiGy, BiGy velmi důvěrně zná. A taky, že kdo chce škole pomáhat, zůstane na schůzi jakéhosi Sdružení. Jako kdyby to jinak nešlo. |